První výzkum struktury města je zadán na lokaci existující architektury/objektu/domu. Jeho existence, přítomnost, je základním stavebním kamenem města. Blízkost, neboli vzájemnost vztahů lze analyzovat v rámci vzdáleností a sousedství. Existuje li jedinec, dvojice, trojice, rodina, komunita, čtvrť a celek, lze jejich vztahy geometricky znázornit, kategorizovat a analyzovat.
Interconect - holistické propojení vytváří mapu, která se pro svoji komplexnost stává nečitelná. Zvolíme si tedy princip pro analýzu.
Blízkost určitého počtu sousedů/ closest points.
Od tří bodů můžeme analyzovat pro každý z nich jinou situaci a diagram propojení zůstává ovšem stejný. Najdeme například dva nejblišší sousedy pro každý z bodů. Matematicky je diagram stejný, architektonicky však můžeme sledovat další projevy, jako jejich vzdálenost, hloubku, počet propojení.
V našem případě strukturu města pomocí určitého počtu sousedů. Vytváříme tak mapu propojení, ze které lze vyčíst kde město je a kde není spojeno. Nárůstem počtů spojení roste visibilita fenoménu. V navrhování tak můžeme této metody využít pro okamžitou reakci systému, kde budeme vidět jaký vliv náš zásah má na celkovou síť. Můžeme tak zpřesnit lokaci zásahu.
Sousedství 1 - studentský workshop v Opavě
Na konci března se v Opavě uskutečnil workshop, který uspořádali doc. Ing. arch. Josef Kiszka a Ing. arch. Jiří Vítek z Ústavu navrhování FA VUT.První výzkum struktury města je zadán na lokaci existující architektury/objektu/domu. Jeho existence, přítomnost, je základním stavebním kamenem města. Blízkost, neboli vzájemnost vztahů lze analyzovat v rámci vzdáleností a sousedství. Existuje li jedinec, dvojice, trojice, rodina, komunita, čtvrť a celek, lze jejich vztahy geometricky znázornit, kategorizovat a analyzovat.
Interconect - holistické propojení vytváří mapu, která se pro svoji komplexnost stává nečitelná. Zvolíme si tedy princip pro analýzu.
Blízkost určitého počtu sousedů/ closest points.
Od tří bodů můžeme analyzovat pro každý z nich jinou situaci a diagram propojení zůstává ovšem stejný. Najdeme například dva nejblišší sousedy pro každý z bodů. Matematicky je diagram stejný, architektonicky však můžeme sledovat další projevy, jako jejich vzdálenost, hloubku, počet propojení.
V našem případě strukturu města pomocí určitého počtu sousedů. Vytváříme tak mapu propojení, ze které lze vyčíst kde město je a kde není spojeno. Nárůstem počtů spojení roste visibilita fenoménu. V navrhování tak můžeme této metody využít pro okamžitou reakci systému, kde budeme vidět jaký vliv náš zásah má na celkovou síť. Můžeme tak zpřesnit lokaci zásahu.
Vložil | Šmídek Petr, MgA. Ing.arch. PhD. |
---|---|
Vloženo dne |