Moderní architektura měla spoluvytvářet moderního člověka a moderní člověk měl vytvářet moderní architekturu. Moderní je v tomto případě výrazem člověka rozvíjejícího své lidství odlišně a lépe oproti minulosti. Rozvíjení člověka, polidšťování člověka bylo cílem humanismu, po osvícenství primárně sekulárního humanismu. Ten, jak napsal jeden německý filozof, se snažil zkrotit bestii v člověku správným výběrem četby. Humanismus tak lze popsat jako optimistické vidění člověka, protože v základu je víra v jeho jasnější a lepší zítřky zaručené zkrocením zvířecí stránky vzděláním. Nadšení modernisté, v čele s Le Corbusierem, byli srovnatelně optimističtí v důvěře v sílu správného prostředí. Může ale opravdu být architektura aktivním prostředkem vychovávání či přímo nástrojem krocení bestie v člověku? Může správná podoba architektury udělat člověka lidštějším? Namísto jednoznačné odpovědi budou představeny různé modely „vychovávání“ architekturou.
Mgr. Filip Šenk, Ph.D. (1981) studoval dějiny umění a filozofii na FF MU a Faculty of Arts and Social Sciences Lancaster University (UK). Přednáší dějiny umění a architektury na FUA TU v Liberci a FAMU v Praze. Je členem Interdisciplinárního semináře topologických studií poetiky umění, krajiny a architektury při MFF UK a FUA TUL.
Filip Šenk : Humanismus, architektura a Le Corbusier
Ve středu 11. dubna 2018 od 17:00 hodin se v místnosti B510 na Fakultě architektury VUT v Brně, Poříčí 5 uskuteční přednáška historika umění a teoretika architektury Filipa Šenka, který bude analyzovat moderního humanitního člověka Jeannereta.Moderní architektura měla spoluvytvářet moderního člověka a moderní člověk měl vytvářet moderní architekturu. Moderní je v tomto případě výrazem člověka rozvíjejícího své lidství odlišně a lépe oproti minulosti. Rozvíjení člověka, polidšťování člověka bylo cílem humanismu, po osvícenství primárně sekulárního humanismu. Ten, jak napsal jeden německý filozof, se snažil zkrotit bestii v člověku správným výběrem četby. Humanismus tak lze popsat jako optimistické vidění člověka, protože v základu je víra v jeho jasnější a lepší zítřky zaručené zkrocením zvířecí stránky vzděláním. Nadšení modernisté, v čele s Le Corbusierem, byli srovnatelně optimističtí v důvěře v sílu správného prostředí. Může ale opravdu být architektura aktivním prostředkem vychovávání či přímo nástrojem krocení bestie v člověku? Může správná podoba architektury udělat člověka lidštějším? Namísto jednoznačné odpovědi budou představeny různé modely „vychovávání“ architekturou.
Mgr. Filip Šenk, Ph.D. (1981) studoval dějiny umění a filozofii na FF MU a Faculty of Arts and Social Sciences Lancaster University (UK). Přednáší dějiny umění a architektury na FUA TU v Liberci a FAMU v Praze. Je členem Interdisciplinárního semináře topologických studií poetiky umění, krajiny a architektury při MFF UK a FUA TUL.
Vložil | Šmídek Petr, MgA. Ing.arch. PhD. |
---|---|
Vloženo dne |