Od prvního dne se účastníci zapojili do společné debaty, která reflektoval různé úhly pohledu. Rozděleni do čtyř týmů analyzovali Oděsu se zaměřením na růzá měřítka a úrovně—od moře přes město až po čtvrť a domov. Nešlo jen o analýzu, ale o prožitek: Jaké emoce vyvolává město v čase války? Co znamená obnova, která přesahuje rámec fyzických struktur?

Workshop probíhal souběžně ve Varšavě a Lvově s online diskuzemi a vzájemným sdílením poznatků. K odborné diskuzi se připojili architekti, urbanisté i místní obyvatelé, jejichž zkušenosti pomohly propojit teorii s realitou.

Myšlenky studentů nezůstaly pouze na papíře. Výsledkem workshopu byly dvě  výstavy, které se opět konaly paralelně ve Varšavě a ve Lvově. Cílem výstavy bylo přiblížit komplexnost poválečné obnovy města nejen analyticky, ale i emocionálně. Návštěvníci se ocitli uprostřed hypotetické budoucnosti Oděsy a konfrontovali se s příběhy a vrstvami historie, které definují městský prostor.

Workshop nebyl jen akademickou zkušeností, ale osobní a profesní proměnou pro každého zúčastněného. Účastníci získali hlubší porozumění obnovy a odolnosti měst, zabývali se úlohou architektury v dobách krize. Neodnesli si pouze vědomosti, ale i příběhy, emoce a sdílený pocit odpovědnosti za města budoucnosti.

Příběh Oděsy se stále píše. Diskuze, návrhy a vize, které vzešly z tohoto workshopu, jsou teprve začátkem. Jakou roli může hrát architektura v obnově měst postižených konfliktem? Jak můžeme přispět k zahojení ran? Tyto otázky zůstávají otevřené—a jsou apelem k zodpovědnému přístupu k pomoci napadené zemi.