Fakulta architektury VUT znovu zabodovala v soutěži o nejlepší architektonické diplomové práce pořádané českou komorou architektury. Tatiana Uhríková ji vyhrála s projektem, který začala zpracovávat na studijní stáži v Lublani. Na základě 50 let staré teorie do vnitrobloku vnesla nový impulz, který soudobým řešením dnes zanedbávanou čtvrť oživí a pomůže oblasti v jejím dalším vývoji. Nela Vicanová se ve své práci pohybovala na rozhraní architektury, ochrany krajiny, geologie, ale i památkové péče. Vytvořila projekt, který řeší industriální krajinu na Karvinsku.

Diplomová práce Tatiany Uhríkové s názvem Konverzia mestského bloku v Ľubľani pod vedením Ing. arch. Vítězslava Nového řeší zanedbané území v centru Lublaně v přímé návaznosti na ikonické trojmostí slovinského architekta Jože Plečnika. Návrh vychází z padesát let staré teorie A Pattern Language Christophera Alexandra založené na intuitivním navrhování, zároveň ale odpovídá současným potřebám města i místních obyvatel.

Autorka se územím začala zabývat již na své studijní stáži ve Slovinsku na Fakultě architektury Lublaňské univerzity v ateliéru Ora Ettlingera a Tomaže Novljana. Důkladný prostorový a pocitový průzkum místa i jeho okolí a nastudování knihy Pattern Language poskytlo podklad pro samotný vznik zadání diplomové práce.

Návrh doplnění vnitrobloku díky analytické časti a poznání místa vyústil do konceptu Kulturního centra s experimentální divadelní scénou a komerčním zázemím.  Uspořádání objemů a jejich pozice ovlivňuje a formuje velikost i charakter veřejného prostoru a vzniká tak členitý, funkčně propojený celek. Jednotlivé místnosti se obrací do veřejných a exteriérových zón, což napomáhá k celkovému propojení. Právě propojení exteriéru s interiérem, přirozené osvětlení, pohledové osy a čitelná dispozice jsou důležitými body návrhu. 

Nela Vicanová v diplomové práci PO TĚŽBĚ pod vedením prof. Moniky Mitášové vytvořila Atlas problémů ostravsko-karvinské uhelné pánve a alternativní možnosti jejího osídlení. Zabývala se krajinou spojenou s těžbou černého uhlí na území Karvinska a návrhem její renovace. „Náročné zadání na rozhraní architektury, tvorby a ochrany krajiny, geologie ale i památkové péče pojednala autorka komplexně a invenčně,“ ocenila porota. „Práce vybočuje z řady konceptuálně pojatých diplomek originalitou, ale současně precizností přístupu s relevantní ambicí obecnější platnosti. Racionálně zpřístupňuje poznání minulosti, současnosti a současně výhled do budoucnosti v destabilizované krajině,“ uznali porotci.

„Postindustriální, „vydrancovaná“ krajina Karvinska se stává materiálem pro hloubkové studium nánosů geologických a kulturních vrstev. Teoretickou rovinu úvah v lehce fiktivní podobě střídá projekt zásahů, které mají za úkol narušené území pomyslně stabilizovat, urbánně zpevnit a především umožnit nový způsob jeho čtení. „Inverzní turistika“ bude těžit jednak z novodobých vykopávek, které exponují bývalou důlní činnost a situaci, která se odehrává pod naším horizontem vidění, jednak z nových hald – terénních pozorovatelen, které se obejdou bez (dnes tak přemnožených) rozhleden. Působivé grafické zpracování včetně axonometrických řezů krajinou dodává „příběhům pohybu“ na přesvědčivosti,” dodává porota.

Odborná porota 23. ročníku Přehlídky diplomových prací ve složení Ing. Radmila Fingerová, Mgr. Martina Mertová, Ing. arch Miroslav Pospíšil, Ing. arch. Vojtěch Sosna a Ing. arch. Marek Tichý ocenila vysokou kvalitu prací. Poukázala na fakt, že u projektů je velmi podstatný srozumitelný způsob jejich podání, čtenář musí porozumět vnímání autora, proniknout do jeho způsobu uvažování. A právě to se u všech oceněných prací autorům podařilo. Do soutěže pořádané Českou komorou architektů, která si klade za cíl porovnávat úroveň kvality výuky na českých vysokých školách zaměřených na výuku architektury, se přihlásila stovka závěrečných prací z celkem dvanácti škol architektury v ČR.