"Mé představy o Maltě jako o malém plochém ostrově s písečnými plážemi, kde všude je blízko, se rozplynuly hned druhý den, kdy jsme došli s očekáváním k nebližší pláži. Místo bělostného písku zde byly skály a prapodivné zábradlí svažující se pod vodu. Ani s docházkovou vzdáleností, kterou jsem si před odletem ověřoval na mapách, to nebylo tak slavné. Všude jsou kopce a nepřehledné uličky volně rostlého města. Za domy se již rozkládá příjemná zvlněná krajina protkaná kamennými zdmi, místy až připomínající Skotskou vysočinu. Idylickou představu ale vždy vystřídá pocit ztracení ze zmateného, spíše neexistujícího, značení turistických cest a všudypřítomných cedulí zakazujících vstup na soukromý pozemek. Všichni tu mají na všechno hromadu času a nikam se nespěchá (pokud nepočítám zběsilou po levé straně jedoucí automobilovou dopravu).

Ale nechtěl bych Maltu vykreslit v negativním světle. Samozřejmě mě překvapila, ale aspoň si odnesu o to větší zážitek. Písečné pláže jsme našli, lemující skaliska a nekonečný mořský horizont se zapadajícím sluncem tomu jenom přidaly na kráse. Nefungující turistické značení není na škodu, pokud vám nevadí skončit v polovině skály a opatrně slézat dolů, což jsem bral jako příjemnou změnu. Zdánlivě nepřehledný systém ulic v sobě skrývá mnohem více nečekaných objevů než pravidelně navržené hlavní město Valleta. Lidé jsou tu vlídní, a přestože je těžké se s někým seznámit v coronavirové době, tak nemožné to není, i díky všudypřítomné angličtině, která je jejich druhým národním jazykem.

Vyučování je taktéž vedeno v angličtině, a tak není problém se zapojit do diskuse nebo jen poslouchat názory místních. Předměty jsem si volil z celé univerzity napříč všemi ročníky, takže nebylo těžké najít shodu s naší fakultou. Na jednu stranu to znamená, že většinou každý předmět trávím s jinými spolužáky, ale na druhou stranu jsem poznal alespoň o trochu více z lokální kultury, kterou není jednoduché v době coronaviru zažít. Přestože je Malta vyhlášená destinace pro Erasmus, tak pro studium architektury to neplatí, byl jsem spíše rarita. Občas bylo na mě směřováno až moc dotazů (jeden za hodinu úplně stačí ), jak to řešíme u nás doma a podobně. Myslím, že jsem se naučil nové věci nejen já, ale i mí maltští spolužáci…ale o tom bych mohl psát dlouho."