Zastřešující téma letošního benátského bienále tvoří otázka „Jak budeme společně žít?“ Hlavní kurátor Hashim Sarkis, který je děkanem na MIT v Cambridge, přizval k účasti nebývalé množství mladých začínajících architektů. Výrazná většina letošních účastníků vystavovala v Benátkách vůbec poprvé. Bienále tak nebylo o starchitektech, ale hledání odpovědí na základní otázky společného soužití na planetě sužované politickými bouřemi, nerovností a klimatickou změnou. Nedá se však říci, že by velké jména významných světových architektů zcela vymizela. Ve Stirlingově knižním pavilon se nachází retrospektivní výstava Rafaela Moneo, který získal Zlatého lva za celoživotní dílo. Bienále je každoročně rozděleno do dvou hlavních částí v Arsenale a Giardini, což i tomu nejzvídavějšímu návštěvníkovi zabere maximálně dva dny, ale náš pobyt v Benátkách byl třídenní, takže se nemohlo stát, že by studenti strávili veškerý čas uzavření ve výstavních sálech, ale poslední den mohli využít k nasávání jedinečné atmosféry města nebo se vypravit na některý z přilehlých ostrovů.
Díky čtyřicetistránkovému průvodci, který obdržel každý účastník exkurze při nástupu do autobusu, měl k dispozici desítky referátů od svých spolužáků, kde se dozvěděl o zajímavých stavbách, expozicích a přizpůsobit si tomu svůj individuální program. Možnost přímého srovnání se světovým děním (na bienále) a přímé konfrontace s architektonickými díly (ve městě) je nejlepší učební pomůckou, proto věříme, že se do Benátek nejpozději za dva roky opět vypravíme.
Zpráva z exkurze do Benátek 2021
Tradiční exkurze FA VUT na benátské bienále musela být ze známých důvodů o rok odložena. Příležitost stihnout závěr architektonického bienále a užít si babí léto v Benátkách zněla lákavě. Proto se kapacita školního autobusu zaplnila hned v prvním týdnu zimního semestru a netrpělivě se vyčkávalo, zda nám exkurzi na poslední opět nezhatí zhoršující se pandemická situace. Nakonec v úterý 9. listopadu vyrazila od fakulty přímá noční linka do Itálie. Na závěrečné kilometry jsme přestoupili na vlak do zastávky Santa Lucia, abychom podobně jako hrdinové Felliniho filmu Sladký život byli již ze vstupního lobby ohromeni Canal Grande. Kdo si z Benátek odnese jen bloudění úzkými uličkami mezi stovkami kanálů, přichází o největší kouzlo města na laguně, a tím je projížďka po hlavním kanálu, kde se nachází ty nejhonosnější paláce ukrývající ty nejcennější muzejní sbírky. Neboť projížďka lodí nepatří mezi nejlevnější atrakce, mohl by si někdo odříct tento zážitek, proto jsme se rozhodli ubytovat v hostelu na Giudecce, kam se jinak než lodí nelze dostat, a všichni účastníci zájezdu si tak museli pořídit třídenní jízdenku (která je v předprodeji výrazně levnější) a začít používat lodní dopravu jako běžnou HMD.Zastřešující téma letošního benátského bienále tvoří otázka „Jak budeme společně žít?“ Hlavní kurátor Hashim Sarkis, který je děkanem na MIT v Cambridge, přizval k účasti nebývalé množství mladých začínajících architektů. Výrazná většina letošních účastníků vystavovala v Benátkách vůbec poprvé. Bienále tak nebylo o starchitektech, ale hledání odpovědí na základní otázky společného soužití na planetě sužované politickými bouřemi, nerovností a klimatickou změnou. Nedá se však říci, že by velké jména významných světových architektů zcela vymizela. Ve Stirlingově knižním pavilon se nachází retrospektivní výstava Rafaela Moneo, který získal Zlatého lva za celoživotní dílo. Bienále je každoročně rozděleno do dvou hlavních částí v Arsenale a Giardini, což i tomu nejzvídavějšímu návštěvníkovi zabere maximálně dva dny, ale náš pobyt v Benátkách byl třídenní, takže se nemohlo stát, že by studenti strávili veškerý čas uzavření ve výstavních sálech, ale poslední den mohli využít k nasávání jedinečné atmosféry města nebo se vypravit na některý z přilehlých ostrovů.
Díky čtyřicetistránkovému průvodci, který obdržel každý účastník exkurze při nástupu do autobusu, měl k dispozici desítky referátů od svých spolužáků, kde se dozvěděl o zajímavých stavbách, expozicích a přizpůsobit si tomu svůj individuální program. Možnost přímého srovnání se světovým děním (na bienále) a přímé konfrontace s architektonickými díly (ve městě) je nejlepší učební pomůckou, proto věříme, že se do Benátek nejpozději za dva roky opět vypravíme.
Vložil | Šmídek Petr, MgA. Ing.arch. PhD. |
---|---|
Vloženo dne |