Nejlepší diplomka roku - Dva tisíce osmdesát čtyři
Území brownfieldu bývalé brněnské továrny Kras už několik dekád čeká na svou šanci. Nyní se areál dočkal projektu, který vyhrál prestižní soutěž Diplomky 2021. Diplomová práce Evy Truncové "Dva tisíce osmdesát čtyři" dnes strádajícímu území přináší nový promyšlený způsob zastavění. Vymezuje se proti stávajícím praktikám developerských řešení a navrhuje k nim funkční alternativu. Projekt vznikl pod vedením děkana Fakulty architektury VUT v Brně Jana Kristka a jeho kolegy Jaroslava Sedláka. Název diplomové práce "2084" odkazuje na známou knihu, o kontrole a dozoru, 1984. Právě soukromí a kontrola veřejného prostoru spolu s klimatem prostředí jsou hlavními tématy projektu.
Cílem práce je najít a navrhnout alternativní řešení k developerskému záměru na parcele brownfieldu bývalé továrny Kras v Brně. V této lokalitě se v současné době začíná stavět polyfunkční bytový komplex implikující všechny současné „trendy“ developerské výstavby. Motivací mi byla myšlenka, jestli existuje a jaká je podoba lokální alternativy k této logice developmentu.
„Samotnou mě zajímala myšlenka, jak pojmout takto velké území a snažila jsem se najít strategii, co si s tím počít. Využila jsem generativní algoritmus. Postupuji od veřejného prostoru ulice, přes mix prostorů, které nejsou binárně dělené na veřejné a soukromé až do jednotky bytu,“ odprezentovala na slavnostním večeru svůj návrh Eva Truncová.
Ať už se to děje vědomě, nebo to vyplývá ze současných požadavků na veřejný prostor, které málokdo zpochybňuje, prostor je vystavěn tak, aby splňoval nároky na přehlednost, absolutní transparenci a jednoduchou kontrolovatelnost domněle implikující bezpečí. Druhým způsobem kontroly, který taktéž přinesla moderna, je kontrola vnitřního klimatu prostřednictvím mechanického managementu prostředí, respektive prostřednictvím využití energie fosilních paliv k vytápění, chlazení a větrání. Současné požadavky na komfort vnitřního prostředí předpokládají konstantně a homogenně temperované prostředí bez ohledu na vnější klima nebo roční dobu. Oba režimy kontroly prostupují všemi měřítky městského prostředí a mají přímý vliv na jeho organizaci, formu, a především na režimy jeho užívání.
„Eva ve své závěrečné práci zkoumala vztah mezi režimy
kontroly městského prostředí a režimy jeho užívání. Z pohledu architekta lze
najít dvě oblasti, které mají zásadní vliv na to, jakým způsobem městské
prostory každý den obýváme. Jednou oblastí je společenská kontrola veřejného
prostoru, která se propisuje i do způsobů jejich navrhování. Druhou oblastí je
kontrola vnitřního klimatu zdmi, okny a vytápěním, které definují, co je
interiér a exteriér. Za sebe jsem hrdý, že je brněnská fakulta schopná
konkurovat ostatním školám architektury na té nejvyšší úrovni,“ uvedl vedoucí projeku Ing. arch. MArch. Jan Kristek, PhD
Developerské firmy a jimi pověření architekti opakují prověřené obchodní modely bez většího ohledu na kontext místa a začleňují tuto “logiku kontroly” do svých staveb a jejich okolí. Bytové soubory jsou plánovány jako jeden celek s rigidní strukturou a jen minimální možností jejich pozdější alterace. Doména kontroly prostupuje z veřejného prostoru až ke dveřím jednotky bytu. V interiéru se sociální kontrola mění na totální kontrolu vnitřního klimatu bytu, kde se stírají hranice mezi jednotlivými ročními obdobími a dnem a nocí.
Návrh hledá alternativní způsoby plánování území a navrhování budov. Zabývá otázkou vztahu mezi stavbou, jejím okolím, platnými regulacemi a energetickou efektivností společně s myšlenkou adaptivního bydlení.
Šoborová Adéla