Prales budoucnosti sbírá úspěchy
Projekt Prales budoucnosti studentů ateliéru Mléčka-Marek zvítězil v soutěžní přehlídce prací studentů krajinářské architektury Laurus 21. Podle slov studentů se jedná o návrh vědecko-fantastického parku, který svou vizí překračuje dosud představitelné horizonty dalšího vývoje naší planety i společnosti.
Park jako zásobárna (pitné) vody. Park jako elektrárna i baterie. Park jako čistička i koupaliště. Park jako zelené náměstí, kde se potkává město s krajinou a špičková technologie s principy lužního lesa. Park jako hřiště, studovna, terapie, lesní školka, komunitní pěstování, hřbitov, sauna, sportoviště či dílna. Park jako Prales budoucnosti, který provede staleté město klimatickou změnou.
Projekt Pralesu budoucnosti řeší území v Olomouci v okolí Pevnosti poznání, v místě Korunní pevnůstky a Bezručových sadů. Studenti zde navrhli lužní les včetně mnoha míst určených k rekreaci, studiu, sportu i dalším aktivitám. Projekt „městské divočiny” v těsné blízkosti historického centra vytváří rozsáhlý multifunkční organismus, propojující principy udržitelné městské zeleně se špičkovým univerzitním výzkumem.
foto Adam Mráček
Environmentální vize sjednocuje celé území, které se tak stává příjemnou oázou v centru města. Projekt pracuje se základním a zároveň nepostradatelným elementem, s vodou. Mlýnský potok volně meandruje, vytváří mokřady a biotop, který je určený i ke koupání. Kašna uprostřed náměstí sbírá dešťovou vodu, kterou dlážděné plochy nedokážou absorbovat. Vodu berou jako podstatu a snaží se jí navrátit do krajiny.
„Hlavním tématem je pro nás voda. Současná situace, kdy se nevratně vyčerpávají podzemní vody a kdysi úrodná krajina se mění v poušť, je dlouhodobě neudržitelná. Musíme se naučit zadržovat vodu ve všech podobách přímo ve městě, čistit ji a znovu využívat” vysvětluje hlavní směr projektu vedoucí práce architekt Jan Mléčka.
archiv studentůPrales budoucnosti není jen vzdálenou budoucí vizí, ale reálným scénářem pro směřování městské zeleně, která mimo estetickou a rekreační funkci při energetické soběstačnosti dokáže vyrovnávat dluh města vůči okolní krajině i životnímu prostředí, jehož jsme nedílnou součástí.
Projekt získal 1. místo v kategorii Krajinářské gesto v rámci přehlídky Laurus 21, která vzešla z ateliéru Základů krajinářského navrhování na FA ČVUT, kde každým rokem vybírali nejlepší práce z řad svých studentů a rozhodli se nabídnout možnost zúčastnit se i studentům z dalších škol. Díky přehlídce se tak projekty dostanou i k širší veřejnosti a celkově se obor krajinářské architektury dostává více do povědomí společnosti.
archiv studnetů
Jako cenný podklad pro diskuzi mezi odborníky i laiky označila projekt porota přehlídky Laurus 21. Ocenila kombinaci naivity a odvahy v přístupu k řešenému území a atraktivní zpracování. „Návrh obsahuje mnoho dílčích nápadů, zásahů a elementů, které je dobré ve veřejném prostoru často zmiňovat, aby se staly standardem.” Krajinářské gesto tak letos našli v koncepční, teoretické, až experimentální rovině projektu Pralesa budoucnosti a naši studenti se tak mohou radovat z vítězství.
Gratulujeme! Autorský tým: Monika Briestenská, Aneta Cvrčková, Veronika Grunwaldová, Jakub Igaz, Jan Illéš, Marika Janíková, Anežka Jirků, Martina, Kováčová, Silvia Krajíčková, Gabriela Lapšanská, Jiří Marek, Markéta Mívalová, Jan Mléčka, Petra Mlýnková, Sofia Moravcová, Peter Papcun, Jan Peřina, Petra Remutová, Radka Šujanová, Barbora Uličná, Anna Vazačová, Jana Veselá, Rebeka Vrbinčíková, Svetlana Vrbovska, Kristína Zátopková
| Vložil | Šoborová Adéla |
|---|---|
| Vloženo dne |