Architekt Filip Kinnert obdržel ocenění Jacquese Derridy za zkoumání "života" v architektuře

Architekt Filip Kinnert získal v Ceně Jacquese Derridy 2. místo za svou disertační práci Celistvost jako výchozí předpoklad pro chápání významu zprostředkovaného architektonickým jazykem. Svou cenu si převzal 22. června v Buquoyském paláci v Praze.

Symboliku je dnes možné najít skoro ve všem, architektury nevyjímaje, a často na ni lidé odkazují. Je ale možné vnímat význam architektonických děl i z jiného úhlu pohledu? Přesně touto otázkou se zabýval architekt Filip Kinnert ve své práci, kde zkoumal, zda je na význam architektury možné pohlížet i bez symbolického odkazování. Respektive jakými způsoby lze o architektuře přemýšlet a mluvit, a zároveň jak uvažování o architektuře ovlivňuje to, jak lidé staví a jak si vytváří vztah k danému prostředí.

Kořeny ve výběru tématu sahají až do roku 2015, kde se na Erasmu na lublaňské fakultě architektury seznámil s teorií Christophera Alexandera. Poté o tři roky později začal studovat architektonický jazyk u historika a teoretika Martina Horáčka. Pod jeho vedením spolu s teorií Christophera Alexandera začal zkoumat architekturu v jiné rovině. V Alexanderove pojetí není architektonická tvorba vnímaná jako skládání částí do funkčních celků, ale naopak. Jakási kvalita “celistvosti“ je vždy již přítomná a záměrem architekta/designéra je tuto celistvost prohlubovat a podporovat v rámci naplňování potřeb. A architekta Kinnnerta zajímalo, jak v rámci tohoto přístupu vzniká takové místo.

Na příkladech kostelní věže, sloupu nebo božích muk v krajině popisuje, jaká je povaha významů, které s ostatními v přeneseném slova smyslu „komunikují", respektive pomáhají lidem se orientovat a identifikovat – tedy bydlet, a to bez odkazu na sémantiku. „Potenciální přínos odevzdané práce spočívá v hlubším porozumění našeho vztahu s prostředím, kterému se každým designérským rozhodnutím, každým tvůrčím zásahem můžeme vnitřně přibližovat nebo se od něj distancovat. V závěru práce si troufám i tvrdit, že náš niterný vztah s životním prostředím je duchovním obsahem – smyslem – našich snah o trvale udržitelný rozvoj a je důležité mít na paměti, že naše inženýrsko-technické snahy o nápravu škod jsou pouhými prostředky,“ doplňuje Kinnert.

Cenu Jacquese Derridy v oblasti humanitních a společenských věd společně pořádají Francouzské velvyslanectví a pan Michal Martinko. Jejich smyslem je ocenit nejlepší výzkumné práce českých doktorandů a čerstvých nositelů doktorátu v oblasti společenských a humanitních věd.

 

---

Vložil	Šedová Táňa Mgr., Ph.D.
Vloženo dne	30.10.23

Sdílet článek Tweetnout